Hodiny ukazovaly 5 hodin ráno. Pablo Pares hrál karty nepřetržitě 12 hodin. Po čele mu stékaly dvě kapky potu. Nemohl uvěřit vlastním očím: tři karty, které právě vyměnil, tvořily nádhernou královskou postupku. Co nejvíc sa snažil neukázat žádné emoce. Cítil jak mu na spánku pulzuje žíla. Jeho srdce bušilo jako buben v hrudi, ruka sa začala chviet, zrak se rozmazával .... a spadl pod stůl. O tři hodiny později, když se probudil na pohotovosti, pěstí svíral královskou postupku tak pevně, že mu několik hodin nikdo nemohl vzít karty z ruky.